CULTURE ROCKS..

CULTURE ROCKS..

20. 6. 2019
Petr Hovorka
petr.hovorka@brandbakers.cz

 

Tagy:


..je pojem. A pro koho ne, ten možná ještě není z dnešního pohledu ten správně zarytý nadšenec pro Employer Branding. Je prostě fakt, že z některých akcí se stávají kultovní záležitosti a Culture Rocks jednou z takových akcí zkrátka je.

Tento článek pro nás napsala Jitka Jungmannová, která, jak uvidíte, vládne slovu i fixům.

Teď malá výmluvná vsuvka: tohle je můj vůbec první článek, když pominu pokusy v časopise na střední škole. V dobré víře jsem tedy svoji kreativní hemisféru lehce posilnila dobrým červeným, tudíž si budu myslet, že jsem místy i docela vtipná. Jako třeba teď.

Píšu jako člověk, který je v oblasti Employer Brandingu relativně krátce. Ještě donedávna jsem tohle slovní spojení vnímala jako líbivou frázi, na které umí někteří šikovní lidé vydělat dost peněz. Chápu, teď jsem si to možná u někoho rozházela. Ale já to napravím. Jako v každé správné detektivce, i tady přijde obrat a moje prozření. Jen ta vražda dneska nebude.

Tak tedy, postupem času mého působení v jedné pěkné a docela velké firmě, co má „koule“ a potenciál, jsem pochopila, že ta fráze význam má. A velký. Nebylo to hned. Nejdřív jsem si říkala, že ten Employer Branding je přece jen hezky zabalený zdravý selský rozum, ne? Časem mi ale došlo, že ve firmách není vždycky všechno tak jednoduché… a se zvětšujícím se počtem zaměstnanců teprve ne. Co se dá vyříkat mezi deseti očima, jde mezi pětisty už hodně těžko. Nejsem studovaná HR a tak se učím věci za pochodu, ale zato srdcem. Dneska vnímám Employer Branding jako nástroj, který pomáhá právě to zdravé prostředí ve firmách budovat a udržovat a nebo taky navracet.

Culture rocks je pro mě v tomto kontextu událostí, která dává lidem a firemním lídrům příležitost sdílet své pokusy, úspěchy, ale také (nebo především) omyly na cestě za budováním „zdravé firmy“. Do příběhů firem, které se letos za pomoci otázek Petra Skondra na pódiu obnažily, jsem se nechala vtáhnout okamžitě.

Naprosto mě dostala otevřenost a vtipná přiznání Martina Bazala z Raynetu z období jeho začátků, kdy přiznává, že si nechal ego přerůst přes hlavu. Byl prý tehdy přesvědčený, že jako ředitel firmy si po sobě přece nebude umývat ani hrnek od kafe. Kromě toho, že se dneska naštěstí už nebere tak vážně, tak se hlavně snaží budovat maximálně otevřenou firmu, kde jsou informace poskytované stejnou mírou prakticky všem (třeba formou otevřených porad) a o odměnách si rozhodují lidé společně. Koncept „nevyhoditelnosti“ po 3 letech působení ve firmě nebo 2 leté odstupné je pak už jen třešničkou na pomyslném dortu. Odvážné, že?

Dokonalý úsměv a jiskry v očích Roberta Krejča z Inventi Labs zasáhly snad každého v „božích“ prostorách bývalého kostela Sacre Coeur ( Jo, Skondr prostě efekty umí ). Přiznávám se bez mučení, Richard mě svým empatickým a místy až éterickým přístupem k vedení firmy a k výběru svých kolegů, úplně  vyrazil dech. Prostě od chlapa, který hraje americký fotbal a vypadá jako golem v košili, byste čekali spíše tabulky a tvrdá data. No ne? Jenže on na Petrovu otázku, jak pozná, jestli se mu bude s člověkem dobře pracovat, říká: „To prostě musíš cítit“. Amen.

Jsem pocitový člověk. Žádné překvapení? Měřit věci umím, ale na rovinu: většinou nechci. Do přístupu Jirky Štěpána z Etenera activate jsem se i přesto zamilovala (no jo ty pocity). Jeho vtipně originální, do detailu propracovaný a navíc ještě úžasně barevný systém tabulek je založený na vzájemném oceňování lidí ve firmě. No fakt. Kromě toho, že mu mapování mezilidských vztahů pomohlo včas zachytit problémy mezi kolegy, založil na něm i systém pro rozdělování finančních bonusů. Zajímavé? Nebo je to už balancování na hraně?

Těch příběhů, které zazněly a inspirativních myšlenek, které bylo možné pochytit, bylo mnohem víc. Zpětně asi nejvíc oceňuji různorodost řečníků, lépe řečeno jejich přístupů.  Někdo cítí, někdo měří, jiný hodí člověka do vody, ať plave a další pečuje. Nikdo z nich nemá patent na dokonalou firemní kulturu. Všichni ale vyprávěli o svojí, mnohdy klikaté cestě za firmou, kde se lidem dobře žije. Na vás už je, abyste se třeba nechali inspirovat. Nenechte se odradit nějakým tím zakopnutím a hledejte ve své firmě její unikátní firemní kulturu.

Další záznamy si můžete prohlédnout ve vizuální podobě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Titulní obrázek: (c) Cocuma


Vykopli jsme 3. ročník naší konference Employer Branding Experience. Letos uslyšíte příběhy firem jako Air Bank, EYELEVEL, Tesena, McDonald’s nebo Kiwi. Navíc – nově – se budete moci zúčastnit dvou hodinových workshopů, na kterých se budeme věnovat tématům jako definování EVP, žití podle firemních hodnot, gamifikace onboardingu, tvorba obsahu komunikace a persón kandidátů či měření HR marketingových aktivit. 

A pozor – do 15. 7. jsou lístky za early birds cenu. www.ebx.cz

Dále si přečtěte: 

1. Značka zaměstnavatele – Představení se na trhu práce

2. Inspirativní počiny – vol. 14

3. Gamifikace náboru pod taktovkou PwC

4. CULTURE ROCKS..

5. Employer Branding konference roku

<<< zpět

comments powered by Disqus

<<< zpět