Autor: Petr Hovorka Myšlenky 28. 4. 2020

Vize: nástroj lídrů

Pomalu se nám to skládá. Když k poslání, přičteme firemní hodnoty, závazek značky, představení firmy zahrnující co firma dělá, co nabízí zaměstnancům a firemní vizi, máme před sebou rázem srozumitelnou firmu.

A jak již víte, srozumitelná firma je předpokladem smysluplné práce, se kterou se lidí mohou identifikovat, která je může inspirovat, která dotvoří jejich identitu. Jinými slovy celostní nabídku (celostní EVP), která může zažehnout jejich jiskru, jejich motivaci podílet se na tom, co vaše firma představuje.

Dneska se podíváme detailněji na vizi. Co to je, k čemu je dobrá a jak ji definovat. Ready?

 
 

LODI BEZ CÍLE JE KAŽDÝ VÍTR K NIČEMU

Obchodní partner z Německa, se kterým jsem dříve dělal byznys, v té době CFO velké korporace, mi říkal: „If you have visions, go to the doctor“. Dnes je CEO téže firmy a myslím, že se ke svému oblíbenému, rádoby vtipnému bonmotu, již nevrací. Myslím, že i on dnes hledá cesty, jak inspirovat lidi ve firmě, aby za ni chtěli lidé kopat. Že potřebuje lidem ukázat lákavou metu, severku, polárku, za kterou stojí za to jít, kterou šikuje své týmy. Že potřebuje firmu vést jasným směrem, za společným, sdíleným cílem. Že jako správný lídr komunikuje, čeho chce firma v dlouhodobém horizontu dosáhnout. A nebo jak to říká Pavel Křepelka: „Lodi bez cíle je každý vítr k ničemu“.

Moje oblíbená atletka, nejrychlejší žena planety, Florence Griffith Joyner aká Flo Jo (na titulním obrázku) odpovídala novinářům na otázku, co musíte mít, abyste se stala nejlepší na světě, třemi slovy: „Vytrvalost, disciplínu a sen“. Nemlich to stejné je to v byznysu. S vytrvalostí pomáhá firmám fokus – jasné poslání, závazek značky, s disciplínou firemní hodnoty a jasné zodpovědnosti a roli snu plní vize. Jako například v Bonami: „Sníme o Bonami jako jedničce v online prodeji Home & Living na evropském trhu. Naším cílem je obrat 3 mld. Kč do roku 2023.“

Vize společně s posláním a hodnotami lidem říká, proč by měli ráno vstát z postele a jít do práce. A klasik dodává, pakliže to neví či neumí sdělit CEO a jeho řídící tým, jak by to pak měli vědět zaměstnanci? Vybavuji si jednu firmu, pro kterou jsme pracovali, ve které zaměstnanci sdíleli přesvědčení „že nevidí budoucnost ve firmě“. Nic nepomáhalo, že do pracovních inzerátů psali „nabízíme jistotu zaměstnání“.

Chcete-li lidem zprostředkovat pohled na budoucnost firmy, dejte jim vizi. Světlo na konci tunelu, severku, polárku, metu, sen. Dejte lidem klid na práci, jak říkali soudruzi, ukažte jim, že víte, kam firmu vedete.

Vize je nástroj, který dělá z od-dělení týmy, které spolupracují na společném cíli.

„Vize je společný cíl, který dělá ze skupin týmy.“

Když byste náhodou googlili na téma vize, hledali příklady big & bold vizí, pravděpodobně narazíte na mnoho výkladů jednotlivých částí tvořících srozumitelnou firmu. V anglosaském světě například zaměňují poslání (Mission Statement) s vizí (Vision Statement). Tak si z toho nic nedělejte, vyberte si sami, jakým termínem zarámujete odpovědi na otázky a) proč firma existuje nad rámec vydělávání peněz, jaký je smysl její existence, jakou hodnotu na světě vytváří a b) čeho chce firma v dlouhodobém horizontu dosáhnout.

 

 

INSPIRACE

Krásných vizí, ze kterých zamrazí a naběhne husí kůže, při kterých si řekneme „wow“, „super“, „v tom bych se i našel“, zase tolik neznám (= to neznamená, že není, jen je pouze neznám; pakliže máte firemní vizi, pošlete ;-). Pár příkladů mě však napadá. A nebudu chodit daleko. Baťovo „Obout svět“ je pro mě jedna z nej vizí ever. Zpoza velké louže se mi vybaví: „A computer on every desk and in every home“ Microsoftu nebo plán J. F. Kennedyho, když v roce 1961 v Kongresu oznamoval, že chce Spojené státy do konce desetiletí dostat na měsíc (mimochodem – podařilo se jim to 20. července 1969). A k této vizi se traduje historka, jak Kennedy zastavil pozdě odpoledne na chodbě v NASA ženu, která procházela kolem, a ptal se ji, co tam dělá. A ona, uklizečka, odpověděla, že pomáhá USA dostat se do vesmíru. Dlouho jsem to bral jako smyšlenou, nepravděpodobnou, nadsázku, ilustrující dostřeďující funkci vize. Až jsem jednoho dne zažil na vlastní oči řidiče popelářských aut, jak se bijou za smysl existence jejich firmy a svými slovy popisují, na čem kromě vyvážení popelnic jako firma pracují a jak je jejich práce důležitá (protože jinak bychom všichni shnili ve špíně, říkali).

Dalším inspirativním příběhem je Decathlon, který do definování své vize 2026, zapojil 30 000 zaměstnanců ze svých celkově 70 000. Pracovali na ni celý rok. Výstupem však nebyla jen srozumitelná, SMART, vize, ale také obrovské zapojení lidí, kteří měli příležitost se na její tvorbě podílet. Skutečně obdivuhodné.

 

DILTS DEAL ANEB JAK NA FIREMNÍ VIZI

Rozhodl jsem se opakovat v každém článku, že za vytvoření srozumitelnosti zodpovídá řídící tým (management, board). Protože za výsledky firmy zodpovídá CEO a jeho řídící tým, nikdo jiný. Prvním krokem k vizi tedy je, aby si CEO uvědomil, jakou moc a nástroje má v rukou a že mu s výsledky firmy nepomůže prostý pokyn HR týmu „udělejte něco s tou angažovaností“ nebo „sežeňte více správných lidí“.

Pakliže se dostanete za tuto metu, pak už je to jenom práce a chytré nástroje, metody, jak nalézat odpovědi na komplexní (složité) otázky, jakými je například Čeho chceme jako firma dosáhnout v dlouhodobém horizontu. Popravdě, teď dělám chytrého, ale dlouho jsem si s tím neuměl elegantně poradit. Až jsem potkal chytřejší Majdu Hájkovou, se kterou jsme budovali značku zaměstnavatele v IFE CZ a se kterou nyní spolupracujeme na vytváření srozumitelnosti firem a její implementaci do života. Magda mi ukázala způsob, jak tu komplexní otázku „Čeho chceme dosáhnout... jaká je naše vize?“ rozsekat na menší, uchopitelné, otázky. Je to metoda, kterou používá při individuálním koučování a která vychází z takzvaného Diltsova modelu. Na jeho vrcholu stojí smysl (v našem kontextu poslání firmy) a hned po ním identita, tedy nové určení firmy způsobené naplněním vize.

Obrázek: Diltsův model neuro-logických úrovní

Diltsův model (metoda) nám pomáhá ptát se na menší, uchopitelné, celky. Odpovědi na jednotlivé otázky nám pak v součtu ukážou celý obrázek. Postupujeme zezdola nahoru a následně můžeme při pohledu zezhora dolů uvažovat, zda-li nižší části ladí a podporují vyšší úrovně.

Celá metoda je podstatně srozumitelnější ve chvíli, kdy si projdete jednotlivé úrovně a otázky.

DŮLEŽITÉ:

U všech otázek přemýšlejte v dlouhodobém kontextu, tedy jak bude znít odpověď za 5 – 10 let. Používáme přítomné otázky na budoucnost.

1. Prostředí (firemní statický kontext)

Rovina prostředí určuje kontext, v němž se projevují všechny výše uvedené úrovně. Je to vše co firmu obklopuje, mimo firmu samotnou. Na této úrovni si klademe otázky jako:

  • Kde naše firma sídlí, kde vyrábí, poskytuje své služby?
  • Jací lidé ve firmě pracují, jací lidé tvoří řídící tým firmy?
  • Jak by se dala popsat atmosféra ve firmě?
  • S jakými dodavateli firma spolupracuje?
  • Jaké zdroje potřebuje, ale nemá je?

2. Činnosti (aktivity firmy)

Chování firmy je to, co firma skutečně dělá a říká, to, co lidé kolem firmy mohou vidět a slyšet. Firma má určité zažité, charakteristické vzorce chování, které ji pomáhají dosahovat toho, co chce. Má ale také vzorce chování, které se úsilí firmy stavějí do cesty a sabotují ho. Na této úrovní si klademe otázky jako:

  • Co přesně firma dělá? Jak postupuje?
  • Jak jinak by mohla postupovat?
  • Co skutečně dělá a co si jenom myslí?
  • Co nedělá?
  • Co vidí a slyší jiné firmy?

3. Kompetence (firemní znalosti a dovednosti)

Na této rovině přemýšlíme o předpokladech, znalostech, schopnostech, dovednostech, které ve firmě existují, stejně jako o silných i slabých stránkách firmy. Klademe si otázky jako:

  • Jak to dělá?
  • Jaké znalosti a dovednosti k tomu má?
  • Které schopnosti při tom využívá?
  • Na jakých svých silných stránkách může stavět?
  • Co ji chybí a jak to může získat?
  • Co se potřebuje naučit?

4. Hodnoty (firemní hodnoty)

Firemní hodnoty jsou pravidly hry, podle kterých se ve firmě hraje. Jsou to oceňované vzorce chování, které firmu určují, ovlivňují její firemní kulturu a vztahy uvnitř firmy a které ji mohou mohou odlišit od ostatních firem. Nemusí se jednat o obecně platná pravidla, fakta. Například: „Vždycky ujdeme extra míli“ nebo „Inovujeme vždy, když to může přinést užitek“. Firemní hodnoty se odvíjejí z přesvědčení a dohody řídícího týmu a jsou základem rozhodnutí, jež firma činí. Jsou to vrozené vlastnosti, které firma považuje za důležité. Na této úrovni si klademe otázky jako:

  • Proč to firma dělá? Jakou hodnotu naplňuje?
  • Co je pro firmu v této věci důležité?
  • O čem je firma přesvědčena?
  • Čemu věří?

Pozn.: Můžete si přečíst článek Jak vyšvihnout firemní hodnoty, které vaši firmu posílí a odliší nebo si stáhnout stejnojmenný ebook.

5. Identita (nová identita firmy – důsledek naplněné vize)

V rovině identity přemýšlíme o tom, kým firma je, jaký pocit ze sebe může mít. Případně jakou firmou by chtěla být, jakou firmou by se chtěla stát, jak by chtěla, aby ji vnímaly ostatní firmy. Tato rovina určuje, jak uvažujeme o asociacích spojených s firmou. Klademe si otázky jako:

  • Jakou firmou jsme?
  • S jakou rolí se nejvíce identifikuje?
  • Jak ji vnímají ostatní firmy?
  • Jakou firmou se chce stát?
  • Jak chce, aby ji viděly ostatní firmy?

6. Smysl (poslání firmy)

Rovina smyslu se vztahuje k věcem, které firmy přesahují. Přemýšlíme o vztahu firmy k větším, přesahujícím systémům (například naše komunita, náš svět). Přemýšlíme, jaký odkaz po sobě jako firma zanecháme. Na této úrovni si klademe otázky jako:

  • Jaký (vyšší) smysl (než jen vydělávání peněz) má to, co firma dělá?
  • Proč / pro koho to vlastně dělá?
  • Na tvorbě čeho se firma podílí?
  • Jak tím firma přispívá k fungování většího systému?
  • Jak to ovlivní tento větší systém, další lidi?
  • Jaký bude odkaz firmy, který po sobě zanechá?

Pozn.: K tématu poslání si můžete přečíst článek Bez poslání ani ránu. Ani v KPMG. nebo třeba Poslání vs. zisk.

K tomuto cvičení si můžete stáhnout naše pracovní listy ;-) Jasně, není zač.

 

ZÁVĚREM

Jasně, ani s Diltsovou pyramidou není práce na vizi legrace. Nelze to sfouknout jedním víkendovým offsitem managementu. Je potřeba se zamyslet, vykopnout draft, nechat ho zrát, vícekrát destilovat, než bude hotovo. Žufánek by mohl vyprávět. Ale stojí to za to. Když pak půjdete po chodbě a lidi ve firmě vám odpoví na otázku, jaký je dlouhodobý cíl firmy. To sakra zahřeje. Věřte mi. Tam tají ledy mezi od-děleními, ze kterých se stávají spolupracující týmy, které „táhnou za jeden provaz“ – a bacha, nově – stejným směrem, směrem k severce.

A ještě dva tipy. 1) Pracujte na vizi společně s ostatními částmi srozumitelné firmy. Obzvlášť důležité je znát závazek značky související s klíčovým zákazníkem, poslání firmy a firemní pravidla hry (hodnoty). 2) Přizvěte na workshop, na kterém se budete vizi věnovat, visual recordera. To je člověk, který umí zaznamenávat myšlenky ve formě obrázků. Výstupem vám pak bude vizualizace, ve kterém odpovědi na otázky „uvidíte“. Úžasný moment. Daleko lépe se vám poté bude o prvním výstupu diskutovat a následně jej destilovat. A to vůbec nemluvím o tom, jak dobře se vám bude vize představovat lidem, kteří do tvorby nebudou přímo zapojeni.

So... If you have vision, you’re ready to get the right and motivated people on the bus. Good luck!

NEJLEPŠÍ ČLÁNKY DO E-MAILU

Je to jednoduché, zaregistrujte se a dostávejte výběr těch nejlepších článků každý měsíc do svého emailu.

Chci newsletter

Děkujeme

Vaše zpráva byla odeslána.

Pojďme se potkat

Napište nám nebo rovnou zavolejte.

* Pro úspěšné odeslání formuláře je potřeba vyplnit všechna pole označená hvězdičkou.